 |
Kategorie |
 |
|
|
|
 |
Rychlé hledání |
|
|
|
Informace |
|
|
|
| Informace o rostlinách |
 |
|
|
|
Chcete vědět, kolik semen se vejde do 1 kg ? Najdete to
zde
Borovice
Stálezelené stromy nebo keře. Na celé světě roste asi 100 druhů, které jsou rozšířené po celé severní polokouli a pouze na Sundských ostrovech překračují rovník. Borovice se svým habitem a měkčím uspořádáním koruny řadí někdy blíže k listnáčům než k jehličnanům. Tvoří tvarově jakýsi přechod mezi nimi. Jejich habitus není nikdy tak přísně pravidelně strnulý jako třeba u jedlí či smrků.
Borovice jsou značně světlomilné. Při dostatku světla a prostoru zůstávají velmi dlouho nízko zavětřené. V zápoji rychle ztrácejí spodní větve. Na půdní podmínky je většina borovic minimálně náročná, snášejí půdy chudé, písčité a kamenité. Nejlépe se jim samozřejmě daří na hlubokých lehkých hlinitopísčitých a mírně vlhkých stanovištích.
Borovice jsou pro sadovnické a krajinářské úpravy všeho druhu velmi cenné. Výborné jsou v kombinaci s listnatými dřevinami ( dub, jerlín, akát, habr, hloh, bříza, jalovec atd.), uplatní se dobře i poblíž budov, cest a různých architektonických výtvorů , jsou vhodné i pro městské průmyslové prostředí.
Semena vyséváme v březnu až dubnu na venkovní záhony, v prvních letech dbáme na řádnou zimní přikrývku.
Cedr
Stálezelené vyšší stromy, jsou příbuzné i podobné modřínům, na rozdíl od nich jsou však stálezelené. Cedry rostou pomalu, ale i v našich podmínkách dorůstají úctyhodných rozměrů.
Jsou to světlomilné horské dřeviny, vysazujeme je spíše na dobře chráněná stanoviště a vyhýbáme se mrazivým kotlinám. Vhodní jsou západní a severozápadní svahy. Půdy jsou vhodné sušší než příliš vlhké, propustné a přiměřeně výživné.
Cedry jsou vyloženě solitérní rostliny. Působí malebně.
Semena vyséváme začátkem května do studeného pařeniště a vyrostlé semenáče nejméně rok pěstujeme v květináčích a přezimujeme ve studeném skleníku. Mladé rostliny chráníme v prvních letech řádnou zimní přikrývkou.
Cypříšek
Stálezelené vyšší stromy až miniaturně zakrslé keře, velmi podobné zeravům.
Nejlépe jim svědčí pohostinné nebo od slunce odvrácené stanoviště. Cypříšek Lawsonův je úplně otužilý pokud ho nevysazujeme do vyloženě mrazových kotlin. Cypříšku svědčí písčitohlinitá a dostatečně vlhká půda.
Použití cypříšku je obdobné jako u zeravů.
Semena vyséváme na jaře do pařeniště.
Douglaska
Stálezelené jehličnany podobné smrkům a jedlím, od kterých se liší jemnějším vzhledem. Celkem existuje 7 druhů.
V mládí vyžaduje přiměřené přistínění, později však světlé stanoviště a vyšší vzdušnou vlhkost. V našich podmínkách je dobře otužilá, někdy pozdními mrazíky namrzá, ale celkem uspokojivě regeneruje. Douglaska má ráda hluboké hlinité půdy a nesnáší trvalejší zamokření.
Jsou velmi působivou ale na prostor náročnou solitérou, hodí se lépe než smrky a jedle pro městská a nížinnější, vysychavější stanoviště.
Semena vyséváme na jaře na venkovní záhony.
Dřišťál Thunbergův
Opadavý trnitý keř, poměrně pravidelného, hustého, polokulovitého tvaru, větve zpravidla bohatě, skoro vodorovně větvené a členité.Na podzim ve velmi výrazně vybarvuje, takže se stává v mnohých kompozicích středem pozornosti. .
Je světlomilný, a v našich podmínka úplně otužilý.
Hodí se pro solitérní i skupinové výsadby, používá se i na stříhané živé ploty.
Semena vyséváme v březnu až dubnu.
Ibišek syrský
Ibišky pěstujeme výhradně na plném slunci a vyhovují jim čerstvé, nepříliš suché, živné, propustné a teplé půdy. V našich podmínkách nejsou úplně otužilé, je tedy nutná v každém případě zimní přikrývka.
Hodí se pro solitérní výsadbu nebo do menších stejnorodých skupinek, popřípadě do volně rostoucích živých plotů.
Semena vyséváme na jaře.
Javor
V našich podmínkách opadavé stromy nebo keře, celkem existuje asi 150 druhů.
Acer palmatum – dost široké keře nebo keřovité stromky s několika blízko země rozvětvenými a malebně rozkladitými kmínky a víceméně deštníkovitě ploše uspořádaným větvovím.
Acer ginnala – široce stromkovité keře s několika kmínky, lišící se od A. palmatum ucelenější, ploše kulovitou, těsně nad zemí rozložitou korunou.
Všechny javory jsou světlomilné, sluneční úpal nemá rád A. palmatum.
Javory mají rády vlhčí, úrodnou a středně těžkou půdu, v sušších půdách se pestrolisté javory lépe vybarvují.
Pestrolisté javory vyniknou jako solitéry kdekoliv.
Semena vyséváme v únoru až dubnu do volné půdy nebo můžeme i pozdě na podzim.
Jedle
Stálezelené mohutné stromy, vzácněji zakrslejší keře. V mírném pásmu severní polokoule roste asi 40 druhů.
Většina jedlí snáší v mládí dobře zastínění. Pěkně olistěné a plně zavětřené exempláře získáme však pouze při řídkém až solitérním rozmístění. Prudké slunce škodí hlavně mladým stromkům. Daří se jim zpravidla pouze v hlubších písčitohlinitých, živných a přiměřeně vlhkých půdách.
Stromovité jedle se uplatňují spíše ve větších parcích a jsou vhodné spíše pro solitérní výsadbu.Většina druhů dobře harmonizuje s ostatními jehličnany i listnáči. Jedle nachází uplatnění i jako vánoční stromek.
Semena vyséváme v dubnu až květnu do mírně zastíněného pařeniště. Substrát je třeba vzdušný a písčitý.
Jedlovec
Stálezelené stromy nebo keře, známe asi 18 druhů, které jsou rozšířené v mírném pásu Severní Ameriky a ve východní Asii.
Poměrně štíhlé, často rozvětvené stromy mají na kmeni brázditou červenou až hnědou nebo šedou borku.
Rostou nejlépe na volném, světlém stanovišti. Dobře však snášejí i zastínění, v mládí dokonce pod řídkými korunami vyšších stromů lépe dorůstají. V našich podmínkách jsou jedlovce otužilé.
Stromovité jedlovce vysazujeme solitérně, popř. v malých skupinách, které se dobře vyjímají poblíž vodních ploch. Svou načechranou korunou se hodí i pro kombinace s různými listnatými dřevinami.
Semena vyséváme v dubnu až květnu do pařeniště.
Kalina obecná
Opadavý, rychle dorůstající keř. Roste dobře na slunci , snáší i mírné zastínění a mokřejší stanoviště. V našich podmínkách je otužilá.
Kalina je nápaditá a efektní solitéra, hodí se i v menších skupinkách do trávníkových ploch či před vyšší stromovité kulisy.
Semena vyséváme v dubnu až květnu.
Katalpa trubačovitá
Opadavý strom, výjimečně keř s nestejně široce protáhlou korunou, časem i poněkud rozložitou. Svými velkými listy působí téměř exoticky. Oproti ostatním listnatým stromům se listy objevují na jaře malinko později.
Vyhovuje jim teplé, slunné stanoviště, dostatek prostoru a světla je podmínkou pěkného růstu.
Jsou to nápadné a krásné solitéry.
Množí se výsevem semen na jaře do poloteplého pařeniště. V prvním roce semenáče dorůstají výšky 30-50 cm.
Pamodřín
Opadavý stromovitý jehličnan, velmi příbuzný a podobný modřínu, původem z Číny.
Je velmi světlomilný, takže potřebuje volné a slunné stanoviště. Vyhovují mu hluboké, výživné, dostatečně vlhké půdy bez obsahu vápníku. V našich polohách je naprosto otužilý a hodí se výhradně pro efektní solitérní výsadbu.
Semena vyséváme v březnu do truhlíku ve skleníku.
Platan západní
Opadavý strom s charakteristicky se odlupující borkou na kmenech.
Vyhovuje jim volná , prostorná, chráněná a teplejší poloha.
Pro svou mohutnost jsou velmi působivými solitérami ve větších sadovnických či parkových úpravách. Snášejí dobře prostředí měst, ale při rozsáhlejších výsadbách mohou rozlétající se nažky nepříjemně dráždit oči a dýchací orgány.
Vyséváme na jaře.
Rakytník
Opadavé, trnité keře nebo i stromy či keřovité stromky. Známe dva druhy, které jsou domovem v Evropě a Asii. Tvoří vzpřímené, řídké, rozsochaté a poněkud trnité keře či stromky, až 6 m vysoké. Vynikají tvorbou odmladků. Listy jsou střídavé, čárkovitě kopinaté, dlouhé až 7 cm, oboustranně stříbřitě šupinaté. Rostliny jsou dvoudomé, květy nažloutlé, objevují se v březnu až dubnu. Plody jsou velmi ozdobné, drobné, dlouhé 6-8 mm, oranžové, nepravé peckovičky s vysokým obsahem vitamínu C (jsou na samičích rostlinách velmi hustě a těsně rozmístěné kolem větviček). Plody zrají již v srpnu až září a vydrží dlouho do zimy.
Potřebuje zásadně výslunné stanoviště. Půdy jsou nejvhodnější lehčí, písčité, propustné a bohaté na vápník. Uspokojivě však rostě i na vlhčím a třeba i slaném stanovišti. V našich podmínkách jsou oba druhy otužilé (pouze ve zvláště tuhých zimách a na vlhčích stanovištích namrzají). Dobře snáší přísušek i zakouřené ovzduší. Chorobami a škůdci netrpí. Abychom zajistili násadu krásných, dekorativních plodů, vysazujeme samičí i samčí rostliny, a to v poměru asi 6:1. Pohlaví se pozná i na tříletých semenáčích – samčí rostliny mají větší a hustší pupeny. Rakytník je ozdobný i svým stříbřitým olistěním. Hodí se pro solitérní i skupinovou výsadbu. Je rovněž pionýrskou nenáročnou dřevinou pro osazování neplodných, devastovaných půd a výsypek. Stejně dobře se uplatní jak na exponovaných svazích, tak i na březích vodních ploch.
Množí se výsevem semene na jaře (stratifikace není nutná).
Ruj vlasatá
Pomalu rostoucí, rozložitý a hustý keř, dosahující výšky kolem 3 m. Miluje teplou a slunnou polohu. Dávají přednost suššímu, na vápník bohatšímu stanovišti.
Semena vyséváme na jaře do studeného pařeniště.
Sekvojovec
Obrovský stálezelený strom, domovem je v západní části Severní Ameriky, kde dorůstá výšky až 100 m.
Vyžaduje hlavně v mládí stanoviště chráněné proti zimním větrům, nejlépe roste v teplých, slunných podmínkách a v hluboké, živné a přirozeně vlhké půdě.
Hodí se pro solitérní výsadbu do velkých prostor.
Semena vyséváme na jaře.
Smrk
Stálezelené, vysoké i nižší stromy, keřovité stromky, vyšší i zakrslé keře. V mládí jsou stromy podobné jedlím. Celkem známe asi 50 druhů, které rostou v mírném a studeném pásmu severní polokoule.
Všechny druhy smrků jsou světlomilné, v zápoji rychle ztrácejí spodní větve, vyhovuje jim vlhčí hlinitopísčitá půda i vlhčí ovzduší. Až na některé výjimky ( S.omorika a S. pichlavý) špatně snášejí zakouřené prostředí. Pro sadovnické úpravy se hodí jak větší solitérní druhy tak jako pro skalky a zahrádky se hodí menší druhy.
Semena vyséváme v dubnu na venkovní záhony.
Svída bílá
Menší i větší, poměrně hustě stavěné, široce polokulovité keře s větvemi a letorosty zpravidla vzpřímeně postavenými. Patří mezi nenáročné dřeviny. Vynikne jako solitéra nebo v menších skupinách díky svému zbarvení.
Semena vyséváme na jaře.
Vistárie
Opadavá, dosti vysoko se pnoucí liána, domovem Severní Americe a ve východní Asii.
Vyžadují slunné stanoviště pokud možno bez průvanu, mají rády písčitější substrát, dostatek vápníku a vláhy.
Jsou to velmi efektní popínavé dřeviny. Hodí se zásadně na dominující místa v zahradě či parku, hlavně na pergoly, balkóny, zdi, sloupy apod.
Semena vyséváme na jaře.
Zerav
Stálezelené stromy, keře nebo zakrslé tvary. Známe celkem 6 druhů, které jsou domovem v Severní Americe a ve východní Asii.
Habitus zeravů je poměrně pravidelný a málo průhledný.
Zeravy jsou světlomilné, dokáží se však přizpůsobit i horším světelným podmínkám, avšak jejich větvení a olistění je pak řidší. Všechny druhy jsou u nás otužilé, kromě zeravu východního, který potřebuje ochranu před zimním sluncem, aby nenamrzal.
Na půdní podmínky jsou zeravy naprosto nenáročné, rostou prakticky všude, výjimku tvoří opět zerav východní, kterému se lépe daří v lehčích, nepříliš suchých půdách bohatých na vápník. Všem druhům nejlépe vyhovují hlubší, hlinitopísčité a přiměřeně vlhké půdy.
Architektonicky se hodí zeravy do historických zahrad, jako solitéry do parků, často jsou pro svůj strnulý vzrůst používány při úpravách hřbitovů, urnových hájů apod. Zerav západní je jedním z nejlepších jehličnanů pro stříhané živé ploty. Zerav obrovský se hodí pro vyšší stěny.
Semena vyséváme v březnu do skleníku, nebo v dubnu až květnu na venkovní záhony.
Poděkování
Při popisu rostlin jsem také využil publikací
Karel Hieke - Praktická dendrologie
Vilém Walter - Rozmnožování okrasných stromů a keřů
Vilém Walter - Pěstování okrasných stromů a keřů
|
|
|
|
|
| 0 položek |
|
|
|
|
Nejprodávanější zboží |
|
|
|
| V současné době zde nejsou žádné komentáře. |
|
|
|
|
